K-centrum Noe | Víceúčelové regionální zařízeni pro problematiku drog Třebíč
K-centrum Noe | Kontakty
K-centrum Noe | Mapa webu
K-centrum noe | Caritas
 
K-centrum Noe
K-centrum Noe

Jaké drogy užíváte?

Neužívám nic
Marihuanu
Extáze
LSD, Lysohlávky
Těkavé látky
Pervitin
Heroin, opiáty
Kokain
Medikamenty
K-centrum Noe
K-centrum Noe
K-centrum Noe
Ministerstvo práce a sociálních věcí
ROP Jihovýchod
Vláda České republiky
Fler
Druhá šance | www.facebook.com/profile.php?id=1797951060#!/pages/Asistovana-pracovni-rehabilitace-Druha-sance/130333393692566
Kraj Vysočina
Město Třebíč
ČEZ a.s.
eu
facebook
K-centrum Noe
 
 

Chápu i lidský rozměr závislosti, říká Žák

Třebíč - Deset let podává pomocnou ruku narkomanům na Třebíčsku Jaroslav Žák, vedoucí K-centra Noe. ‚Káčko‘ vzniklo právě před desetiletím a Žák mu šéfuje od jeho zrodu. Není to jen ledajaký vedoucí či manažer. Sám si prošel peklem závislosti. Z jeho úst neuslyšíte výrazy: feťák, narkoman.
O lidech, žijících na drogách, hovoří jako o klientech nebo uživatelích drog. Žádné opovržení, odsuzování. „Nechci klienty obhajovat, ale chápu i lidský rozměr. K drogám je mohlo dostat prostředí, v němž žijí. Každý člověk má přece právo na omyl,“ přemítá šestačtyřicetiletý Žák.

Jste vyléčený narkoman. Je to plus pro vaši práci v centru pro pomoc drogově závislým?


Byl jsem sedm let závislý na pervitinu a mezi uživateli drog jsem žil šestnáct let. Při práci to má pozitiva i negativa.

Tak v čem vám pomáhá, když to řeknu možná trošku divoce, vaše drogová kariéra?

Můžu víc chápat, proč se tak uživatelé drog chovají. Lépe s nimi navazuji komunikaci.

A to záporné?

Musím si dávat pozor, abych se nesnažil upřednostňovat to, co jsem dělal já, když jsem se rozhodl skončit s drogami. U někoho nemusí mít takový postup výsledky a mají se použít jiné možnosti. A také jsem nějak víc nastaven k tomu, abych těm lidem pomáhal, soucítil s nimi. Přitom někdy třeba potřebují spíš než pomoc nějakou formu represe.

Od probíjení se životem s pervitinem v žilách jste se dostal na pomyslný druhý břeh. Jak to závislý člověk dokáže?

Měl jsem velké štěstí, že jsem potkal ty správné lidi, kteří mi pomohli. Po léčení jsem chtěl zůstat u drogové problematiky. Začínal jsem jako lektor v komunitě, dělal jsem terénní práce. Postupně jsem vystudoval střední školu a na vysoké pak sociální pedagogiku.

Byť je to dlouhá řádka let, co jste s drogami skoncoval, přece jen, nelákají vás někdy?

Mám tolik práce, že opravdu ne!

Zavzpomínejte na dobu, kdy tady na Třebíčsku nebylo žádné zařízení na pomoc narkomanům a vy jste zakládali káčko...

Ještě před tím, v roce 1994, charita a brněnské sdružení Podané ruce mapovaly stav na Třebíčsku. Zjistilo se, že tu nefunguje žádná prevence. Chyběly informace o drogách. Nejprve tedy vzniklo centrum prevence. Začínali jsme s ní na základních a středních školách v regionu. V letech 1995 a 1996 za námi začali chodit první experimentátoři s drogami. A přidali se i závislí lidé.

Což asi znamenalo, že se v zařízení potkávali ti, kdo třeba ze zvědavosti vyzkoušeli, jak chutná marihuanová cigareta, s těmi, co si už píchali tvrdé drogy do žil?

Ano. Cítili jsme, že je potřeba, abychom zaměřili naši práci odděleně na jednotlivé skupiny. Tak vzniklo K-centrum a původní zařízení pro prevenci přesunula charita jinam.

Jaké bylo káčko v počátku?

Měli jsme malinkatý domeček v zástavbě. Pracovalo tam pár nadšenců, kteří chtěli pomáhat uživatelům drog. Někdy jsme byli tři, jindy dva. Chybělo potřebné vzdělání.

Dneska jste na tom jinak?

Domeček jsme přestavěli na velké zařízení. Máme čtyři zaměstnance a externě s námi spolupracuje psycholog. Všichni máme středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání.

Bylo těžké podchytit první narkomany? Asi byli zvyklí na svůj klid. Někde v koutě si šlehli dávku, nikdo jim nepromlouval do duše. Žádná osvěta jak dnes. Neposílali vás do háje?

To víte, že někteří posílali. Mezi prvními klienty a těmi dnešními je rozdíl. Zpočátku nám nedůvěřovali. Za těch deset let se změnila drogová scéna. V minulosti nebylo tolik uživatelů drog v ulicích. Postupně si na nás zvykli.

Které drogy na Třebíčsku převládají?

Klienti preferují kombinované užívání. Je to nejčastěji marihuana, halucinogenní houbičky. Z tvrdých drog jednoznačně převládá pervitin. Ten tu dřív v takové míře nebyl. Právě u této skupiny uživatelů máme úspěch.

Roste počet narkomanů?

Nárůst je určitě. Zpočátku jsme měli desítky klientů, dnes jsou to stovky. Ale nedá se úplně stavět na tom, že nárůst klientů znamená stejný nárůst uživatelů. Spíše nás více vyhledávají.

Co narkomanům nabízíte?

Rozvinula se terénní práce. Naučili jsme se chodit za klienty do terénu. Vyhledáváme je v barech, hernách, klubech i parcích. Rozdáváme uživatelům balíčky, v nichž jsou injekční stříkačky, fyziologický roztok, kondom a informační letáček. Tyto balíčky dáváme i do lékáren. Když si v lékárně všimnou, že si tam někdo chodí pro stříkačky častěji, tak mu nabídnou náš balíček.

Když už se narkoman rozhodne, že k vám dojde, zaručujete anonymitu?

Zaručíme anonymitu tam, kde to zákon umožňuje. Vedeme klienty pod kódy, nikoli pod jmény. Zpočátku nechceme vědět o tom člověku vůbec nic. Potřebujeme získat jeho důvěru.

Lidé, jimž jsou drogy odporné, mají mnohdy názor, že do feťáků se zbytečně dávají peníze. Co vy na tento argument?

Nejsou to vyhozené peníze. Uvědomme si, že závislí lidé představují riziko pro ostatní. Vždyť každý třetí člověk nakažený nebezpečnou žloutenkou typu C je injekční uživatel drog. Stát vydává stovky tisíc korun na jeho léčbu. Hrozí, že nakazí jiné lidi. Nebo takový uživatel heroinu. Ten potřebuje denně několik tisíc korun na svoji dávku. Začne krást. Také ohrožuje další lidi.

Vyměňujete použité injekční stříkačky přímo v káčku?

To je velmi úspěšný program. V roce 2004 jsme vyměnili sedm tisíc stříkaček, loni třináct tisíc. Děláme testy na HIV, zprostředkujeme testy na žloutenku. Pro uživatelky drog máme těhotenské testy. Také nabízíme v centru potravinový servis. Klienti se zde mohou vykoupat, vyprat si, dostanou vitamíny, posedí v klubovně.

V čem je asi největší posun za těch deset let?

Máme sto třicet klientů v káčku, další desítky v terénu. Zaměřili jsme se mnohem víc na komplexní služby. Za poslední tři roky jsme se dostali do podoby víceúčelové agentury, působící ve všech oblastech prevence. Od primární ve školách a na veřejnosti, přes psychologické i terapeutické služby až po doléčovací program. To je to, co v Třebíči úplně chybělo. Podporujeme klienty, kteří se chtějí začlenit do normálního života. Zajišťujeme poradenství, spolupracujeme s terapeutickými komunitami. Vyřídíme klientovi vše, co potřebuje k léčbě. Služby jdou mnohem víc do hloubky, než tomu bylo na začátku.

Mají káčka budoucnost?

Bezesporu. To naše se bude dál rozvíjet. Závislí lidé potřebují pomoc.

Zdroj: Mladá fronta DNES
 
K-centrum Noe