K-centrum Noe | Víceúčelové regionální zařízeni pro problematiku drog Třebíč
K-centrum Noe | Kontakty
K-centrum Noe | Mapa webu
K-centrum noe | Caritas
 
K-centrum Noe
K-centrum Noe

Jaké drogy užíváte?

Neužívám nic
Marihuanu
Extáze
LSD, Lysohlávky
Těkavé látky
Pervitin
Heroin, opiáty
Kokain
Medikamenty
K-centrum Noe
K-centrum Noe
K-centrum Noe
Ministerstvo práce a sociálních věcí
ROP Jihovýchod
Vláda České republiky
Fler
Druhá šance | www.facebook.com/profile.php?id=1797951060#!/pages/Asistovana-pracovni-rehabilitace-Druha-sance/130333393692566
Kraj Vysočina
Město Třebíč
ČEZ a.s.
eu
facebook
K-centrum Noe
 
 

Hepatitidy

Virové hepatitidy tvoří samostatnou skupinu infekcí, vyvolanou několika původci. Znamená to, že se jedná o různá onemocnění, i když s podobným klinickým obrazem. Vžitý název žloutenka vychází z průvodního příznaku, tj. žlutého zbarvení kůže a sliznic, způsobeného žlučovým barvivem bilirubinem. Příčiny žloutenky jsou různé, ale v případě virových hepatid se jedná o důsledek zánětlivého a degenerativního poškození jaterní tkáně hepatickými viry.
Podle viru, který onemocnění vyvolává, rozlišujeme virové heptitidy typu A, B, C, D a E. Onemocnění jedním typem nechrání proti onemocnění dvěma až třemi typy virových hepatitid.

Virová hepatitida typu A
dříve nazývaná infekční žloutenka, je vyvolána virem hepatitidy A. Tento virus je velmi odolný vůči vlivům zevního prostředí, přežívá týdny při pokojové teplotě, léta ve zmraženém stavu. Zničen je např. po pětiminutovém varu, po deseti hodinách při teplotě 60°C, po působení dezinfekčních prostředků (chlorových preparátů, kyseliny peroctové, aj).

Inkubační doba, tedy doba od nákazy člověka do rozvinutí příznaků omenocnění, je 14 - 15 dní, nejčastěji 30 dní. Již koncem inkubační doby bývají přítomny necharakteristické příznaky. Nejčastěji se jedná o projevy chřipkové (tj. zvýšená teplota, bolesti hlavy, bolesti svalů, únava, rýma, kašel, zánět spojivek), žaludeční a střevní (nechutenství, nevolnost, zvracení, průjem, jindy naopak zácpa, říhání, nadýmání, tlak v pravém podžebří). Vzácněji dochází k projevům kloubním (bolestem, otokům), kožním (svědění, někdy i vyrážce), nervovým (bolestem hlavy, zánětlivým postižením jednoho i více nervů). Po této fázi ohlašující příchod nemoci nastupuje vlastní fáze onemocnění, kdy dochází ke zhoršení potíží a často se objevuje "žloutenka". Současně s ní má pacient tmavší moč, světlou stolici a svědění kůže. Někdy výše uvedené necharakteristické příznaky chřipkové, žaludeční a střevní nemusí být přítomny vůbec a nemocného přivádí k lékaři žluté zbarvení kůže a bělma oka.

Jindy se naopak "žloutenka" nevyvine, mluvíme o formě anikterické, která je obzvlášť závažná pro šíření onemocnění do okolí. Pacienti s touto formou infekce bývají často aktivně vyhledáváni při vyšetřování kontaktních osob onemocnělých. Téměř u všech nemocných v akutní fázi jsou zvětšená játra, citlivá na pohmat, někdy i zvětšená slezina či mízní uzliny.

Nekomplikovaná hepatitida typu A trvá 2 - 4 týdny, rekonvalescence několik týdnů. Izolace na infekčním oddělení je povinná a její délka závisí na závažnosti klinického průběhu. Všeobecně platí, že onemocnění dětí probíhá lehčeji než onemocnění dospělých. Důležité je, že virová hepatitida typu A nepřechází do chronické, tzn. nemá trvalé následky. Asi u 10% pacientů však dochází ke komplikovaným průběhům, onemocnění i rekonvalescence trvají několik měsíců. Zcela výjimečně dojde k tzv. fulminantnímu průběhu, velmi prudce probíhajícímu, vedoucímu k jaternímu selhání a smrti.

Pro léčbu je důležitý klid na lůžku v akutní fázi onemocnění a zvláště pak dieta nejen v akutní fázi, ale i rekonvalescenci. Zpočátku je doporučována dieta glycidová, tj. čaj, glukóza, suchary, starší pečivo, kompoty, kaše, po několika dnech lze podávat bílkoviny (mléko, tvaroh, drůbež). Je nutno se vyvarovat přepalovanému tuku, koření, alkoholu a uzeninám. Pacientovi se podávají vitamíny B a C, po onemocnění dochází k celoživotní imunitě, tj. k ochraně před opakovaným onemocněním.
Zdrojem onemocnění je infikovaný člověk, u něhož je virus přítomen ve stolici již ve druhé polovině inkubační doby a jeden až tři týdny po začátku klinického onemocnění. V krvi infikovaného je virus přítomen krátkce jen několik dní před začátkem a vzácně několik dní po začátku klinického onemocnění. Z toho vyplývají i nejčastější cesty přenosu virové hepatitidy typu A. Přenos stolicí infikovaného člověka hraje nejhlavnější roli, ať už se jedná o přenos přímý od osoby k osobě např. špinavýma rukama, ale i nepřímý, znečištěnou vodou nebo potravinami a znečištěnými předměty. V případě vody se nejedná pouze o její pití, ale nebezpečné jsou například i saláty, ovoce nebo jiné tepelně nezpracované potraviny, které byly znečištěnou vodou před jídlem omyty.

Protože vnímavost k této infekci je všeobecná a specifická léčba neexistuje, jsou preventivní opatření obzvlášť důležitá. Zahrnují zvyšování osobní hygieny, zdravotní výchovu, zásobování nezávadnou pitnou vodou a potravinami, výběr a kontrolu dárců krve a vytváření odolnosti organismu proti nákaze (imunizace). Donedávna byla možná pouze imunizace pasivní, spočívající v podání lidského normálního imunoglobulinu. Tato ochrana byla opakovaně prokázána, trvá však 2 - 4 měsíce. Její výhodou je okamžitý nástup. V posledních několika letech je možná i aktivní imunizace, očkování. Pro základní očkování stačí podání jedné dávky, přeočkování jednou dávkou se provádí za 6 - 18 měsíců podle použité vakcíny. Vakcíny se aplikují do ramenního svalu. Délka ochrany je u jednotlivých očkovacích látek 5 - 10 let. Očkování je doporučováno osobám cestujícím do oblasti s vysokým výskytem této nemoci, pracovníkum, kteří přichází do styku s lidským biologickým materiálem, osobám s chronickým onemocněním jater, s vrozenou poruchou krevní srážlivosti, homosexuálům, osobám v kontaktu s nakaženým jednincem, národnostním menšinám s nižší hygienickou úrovní aj.
V případě, že ošetřující lékař zjistil, nebo má podezření na onemocnění virovým zánětem jater, nařizuje izolaci pacienta na infekční oddělení a podává hlášení epidemiologickému oddělení příslušné hygienické stanice, se kterým se pak spolupracuje.

Virová hepatitida typu B
dříve nazývaná sériová žloutenka, je vyvolána virem hepatitidy B. Jedná se opět o vysoce odolný virus. V kapce zaschlé krve přežívá několi týdnů, zmrazení ho neničí. Je známo, že tato infekce je stokrát nakažlivější než AIDS.
Inkubační doba je dlouhá 50 - 180 dní, nejčastěji 3 měsíce. Onemocnění bývá těžší a delší než hepatitida typu A, také k úmrtí dochází častěji. Kromě uvedených necharakteristických příznaků chřipkových, žaludečních a střevních bývají často přítomny příznaky kloubní, kožní a nervové. Na rozdíl od hepatitidy A přechází onemocnění hepatitidou B u 5 - 10% pacientů do chronicity. Poškození jater může zkončit ztvrdnutím jater (cirhózou), nebo rakovinou. Také u tohoto typu infekce může, ale nemusí dojít ke zežloutnutí kůže a sliznic. K lékaři pacient přichází často s netypickými příznaky. Pro určení diagnózy jsou důležité nejen příznaky, ale i vyšetření biochemických, serologických a dalších. Léčba lehkých forem hepatitidy je obdobná jako u typu A, u těžších forem se používá speciálních preparátů, ale jen s částečným úspěchem.

Zdrojem onemocnění je infikovaný člověk a to několik týdnů před objevením prvních příznaků onemocnění a po dobu akutního onemocnění. Někteří chronicky nemocní jsou nakažlivý po celý život. Virus byl nalezen téměř ve všech tělních tekutinách, ale pro přenos infekce má největší význam krev, dále sperma a poševní výměšek. Krevní přenos se uplatňuje např. ve zdravotnických zařízeních, a to buď jako profesionální onemocnění u zdravotníků, nebo jako nemocniční nákaza u pacientů. Častá jsou onemocnění intravenozních narkomanů, kteří používají společné jehly, stříkačky, ale i roztoky. Nebezpečí představují i krví kontaminované nástroje při manikúře, pedikúře, akupunktuře nebo modních aktivitách tetování nebo propichování různých částí těla. Při přenosu nákazy se uplatňují i společně užívané holící strojky, zubní kartáčky a všechny předměty, na nichž může ulpět i mikroskopické množství krve. Významný je přenos pohlavním stykem, který ve vyspělých zemích světa v současnosti představuje nejzávažnější způsob přenosu. Přenos z nemocné matky na novorozence je další významný způsob přenostu, který se uplatňuje nejvíce v některých zemích Asie a Afriky.
Virová hepatitida B se vyskytuje na celém světě. Je odhadováno, že ročně je příčinou úmrtí 1,5 milionu lidí. V rozvojových zemích onemocní nejčastěji děti, ve vyspělých dospívající a dospělí. V České republice je v posledních letech hlášeno průměrně 700 případů onemocnění ročně. Došlo k poklesu nemocnosti u dětí a starších osob, naopak vzrostl počet onemocnění u osobu 15 - 24letých. Kromě sexuálního přenostu se v této skupině populace uplatňují rizikové faktory, zvláště intravenózní narkománie.

Prevence onemocnění spočívá především v ochraně před kontaktem s krví a tělesnými sekrety nemocných. Rizikem je nejen intimní kontakt s nakaženou osobou, nechráněný pohlavní styk, společné užívání jehel, stříkaček a roztoků u drogově závislých, ali i společné používání hygienických potřeb. Existuje možnost imunizace, a to jednak pasivní, podáním specifického imunoglobulínu (výhodou je okamžitý nástup ochrany, nevýhodou krátké působení, 2 - 4 měsíce), jednak aktivní. Pro aktivní imunizaci lze použít bezpečné a účinné očkovací látky. Během šesti měsíců se aplikují tři injekce, ochrana trvá 5 let, pak je doporučováno přeočkování. Informace o očkování lze získat u praktického lékaře nebo na epidemiologických odděleních hygienických stanic.
Také v případě onemocnění virovou hepatitidou B je pacient hospitalizován na infekčním oddělení. Osoby, které s ním byly v konatktu, se podrobují lékařskému vyšetření, a to poprvé do 3 dnů po izolaci pacienta a minimálně za 90 a 150 dní po posledním styku s nemocným.

Virová hepatitida typu C
je vyvolána virem hepatitidy C. Většinou probíhá jako mírné onemocnění, často je diagnostikována náhodně, např. při preventivních prohlídkách. Inkubační doba je 2 týdny až 6 měsíců, nejčastěji 6 - 9 týdnů. Pokud dojde výjimečně k akutnímu průběhu se žlutým zbarvením kůže a sliznic, bývá provázeno nechutenstvím, příznaky žaludečními a střevními. Nemocný často pociťuje zvýšenou únavu. Závažná je skutečnost, že u 70 - 90% případů přechází infekce do chronicity. Chronicky nemocný je ohrožen jaterní cirhózou nebo jaterním selháním, navíc představuje zdroj infekce pro okolí.
Onemocnění se přenáší obdobně jako virová hepatitida B nejčastěji krví, sexuálním stykem, přenos z matky na dítě je možný, ale daleko vzácnější. Před objevením příslušného viru v roce 1989 a následným zavedením speciálních vyšeření dárců krve byl tento virus nejčastější příčinou potransfuzních hepatitid.
Onemocnění se vyskytuje na celém světě. U intravenózních uživatelů drog je hepatitida C velmi rozšířená, více než ostatní typy hepatitid.
Pacienti s akutní hepatitidou C jsou hospitalizování na infekčních odděleních s chronickou heptaitidou C jsou trvale sledováni na speciálních pracovištích zaývajících se jaterními nemocemi, v hepatologických poradnách. Osoby, které měly kontakty s nemocnými, se podrobují lékařskému vyšetření do 3 dnů po izolaci nemocného, dále za 30 a 90 dnů od posledního styku s nemocným. V léčbě hepatitid C je u určitého procenta pacientů užíváno s úspěchem speciálních přípravků (inteferonu, virostatik).
Preventivní opatření jsou stejná jako u hepatitidy B - kromě možnosti imunizace, protože očkovací látka proti této infekci dosud neexistuje.

Virová hepatitida typu D
nepředstavuje v našich podmínkách zdravotnický problém. Protže je vázána přítomnost viru hepatitidy B, léčba i prevence obou onemocnění se shoduje.
Virová hepatitida typu E
je onemocnění s podobnými příznaky i způsobem přenostu (virus je přítomen ve stolici) jako hepatitida A. Vyskytuje se nejvíce v oblastech s nízkou hygienickou úrovní, epidemie byly hlášeny např. z Asie a Afriky. U nás jsou hlášeny ojedinělé případy onemocnění, a to převážně zavlečené z cizích zemí. Tento typ hepatitidy nepřechází do chronicity, končívá vyléčením, nebezpečný je však pro těhotné, u kterých dochází často k úmrtí. Léčba i prevence je obdobná jako u hepatitidy A - kromě možnosti imunizace.

Více se dočteš na www.cecko.cz
 
K-centrum Noe